Hormonální terapie: proč se jí dvacet let báli i lékaři

Devátého července 2002 se ve Washingtonu konala tisková konference, která změnila život milionům žen. Většina z nich o ní nikdy neslyšela.

Autoři velké americké studie Women's Health Initiative toho dne oznámili, že jednu z jejích větví předčasně ukončují. Důvod: u žen, které braly kombinovanou hormonální terapii, našli vyšší výskyt rakoviny prsu.

Zpráva oběhla svět za jediný den. Do roka klesly předpisy hormonální terapie v některých zemích o víc než polovinu. Ženy vyhazovaly balení do koše. Lékaři přestali terapii nabízet. A ten reflex se v ordinacích drží dodnes.

Problém je, že to, co si z toho dne veřejnost odnesla, neodpovídá tomu, co studie naměřila.

Jak vypadá číslo, když ho přečteš celé

Titulky mluvily o zvýšení rizika o dvacet šest procent. To číslo je pravdivé. Je to takzvané relativní riziko a samo o sobě neříká skoro nic.

V absolutních číslech to vypadalo takto: na deset tisíc žen užívajících kombinovanou terapii připadlo za rok osm případů rakoviny prsu navíc. Osm z deseti tisíc.

Ve stejné studii přibylo také sedm srdečních příhod, osm mozkových příhod a osm plicních embolii na deset tisíc žen ročně. A současně ubylo šest případů rakoviny tlustého střeva a pět zlomenin krčku stehenní kosti.

Nic z toho neznamená, že rizika neexistují. Znamená to, že se o nich dá mluvit konkrétně. A že věta o dvaceti šesti procentech a věta o osmi ženách z deseti tisíc působí úplně jinak, i když popisují totéž.

Komu se to vlastně měřilo

Druhá věc, která se do zpráv nedostala, je věk účastnic. Průměrný věk žen ve studii byl třiašedesát let. Velká část z nich byla deset a víc let po menopauze, když terapii začínala.

To je úplně jiná situace než u padesátileté ženy, která má návaly, nespí a zvažuje terapii teď. Pozdější analýzy naznačily, že načasování hraje velkou roli, a právě tenhle rozdíl se v původním sdělení ztratil.

Ani hormonální terapie není jedna věc

Studie zkoumala jeden konkrétní kombinovaný preparát v jedné konkrétní dávce, podávaný v tabletách. Dnes existují různé formy, dávky i cesty podání a nechovají se stejně. Za pozornost stojí, že větev téže studie, ve které ženy braly samotný estrogen, zvýšený výskyt rakoviny prsu neukázala.

Co si z toho odnést

Ne to, že je terapie neškodná. Rizika jsou reálná a u některých žen jsou důvodem, proč terapii nenasadit.

Spíš tohle: pokud ti někdo odpoví jednou větou, ať už že je to nebezpečné nebo že je to úplně v pohodě, nemluví s tebou o tvém případě. Dobrá odpověď zní jinak. Ptá se na tvou rodinnou anamnézu, na tvoje příznaky, na to, co tě trápí nejvíc, a teprve potom mluví o číslech.

Rozhodnutí o hormonální terapii je tvoje. Mělo by ale být tvoje na základě celého čísla, ne titulku.

Tohle je informační text, ne lékařské doporučení. O terapii rozhoduje vždycky lékař společně s tebou.

Tomuhle tématu věnujeme celý seminář, kde na něj máme hodinu a prostor na dotazy.